Tomáš Klus

Na koncert Tomáše Kluse jsem se těšila jak malý děcko. Neustále vytáčela mamku otázkou, jestli už teda máme rezervovaný ty lístky. Protože představa, že bude můj nejoblíbenější slavík koncertovat tak blízko a já to prošvihnu ... byla nepřipustitelná.

Tomáš Klus vystoupil v rámci oslav narozenin pořadatele. Celá akce se konala pod širým nebem. Vlastní deky nebo židličky s sebou. Vyrazili jsme o hodinku dřív a stejně se nám podařilo chytit místa až ve středním pásmu, ale pořád ještě před dolíkem, ve kterém bychom neviděli už vůbec nic. Bohužel za zástupem mazanějších lidí, které napadlo přitáhnout si židličky. Přesto všechno jsme viděli moc hezky, naše místa jsme strategicky umístili ke kabelům od elektriky, kde byla krásná mezera :-).

Už bych se ale mohla dostat ke koncertu, že jo?

Před Klusem vystoupila skupina Javory, o který nemůžu říct bohužel vůbec nic. Tak jsem se těšila na další část koncertu, že ani nevím, co vlastně zpívali. Jediné, co se mi z jejich vystoupení vrylo do paměti bylo moje neustále poposedávání a hledání tý správný sedací polohy, později už bolest zad.

Než se dostala řada na Kluse byla už tma. Že byla zima napsat nemůžu. Lidi v mikině se měli jako v pelíšku, ale řekněmě, že já jsem z veškerýho nadšení zapomněla doma bundu, -mikinu, cokoli- takže polovinu koncertu jsem se na dece klepala jako ratlík. Z fotek, který jsem se tak první tři minuty pokoušela dělat, nebylo vůbec nic. Ale zážitek jsem si odnesla veliký. Pokud už někdo měl to štěstí a viděl koncert bude semnou souhlasit, když řeknu, že má vše, co úžasný koncert mít má. A ještě něco navíc. Jediná písnička snad nenazněla ve znění, v jakým je na cd. A to je dobře, protože pustit si ji můžu kdykoli :-). Do několika písniček vstoupil a improvizačně sdělil, co měl zrovna na jazyku. 

Hned v prvním vstupu pogratuloval všem lidem, kteří si odnesli kelímek s pivem, protože viděl tu dlouhou frontu. Později děkoval dalším výhercům kelímků a pozornost na sebe strhávál pán, který byl -jak to říct slušně- ožralej jako prase společensky unavený. Na jeho adresu Klus prohlásil: Tady pán taky vyhrál. Několikrát.

Můžu tady koncert chválit až do nebe a stejně nezachytím ani polovinu jeho úžasnosti. To zní blbě. Prostě každý musí zažít na vlastní kůži.

Nakonec se s námi rozloučil, vstupem v písničce poprosil ať nezvracíme na zdi kláštěra, protože je to národní památka, tak nebudeme jako prasátka a opustil scénu. Pak se na ni vrátil a zazpíval a opět odešel. A ještě jednou byl potleskem donucený se vrátit. S Jiřím Kučerovským poděkovali předkapele a začali nový koncert.

Bohužel to nedotáhli do konce a po písničce se rozloučili nadobro :-).

Vážně úžasný zážitek, už hledám, jestli nemá v okolí nějakou další akci, protože jednou to nestačí.

Jen škoda, že o automatu, do kterýho se házej mince a volej se písničky, jaký chceme zahrát řekl až v půlce koncertu ... určitě bych si navolila Trigorina, který mi bohužel nezazněl :-D.

Pak už jsem si jen vystála patnáctiminutovou frontu na záchod a rozhodli jsme se jít domů jako většina přítomných. Ti, kdo se těšili na další skupinu byli nadšení, protože měli úžasný výhled a spoustu místa kolem :-).