Máte už v čem chodit?

Máme tři nové přírůstky. Do naší rodiny se vplížily v pátek - náhle a bez předchozího varování. Když si vzpomenu, že mě o ně moje lenost málem připravila ...

Řeč je -asi nečekaně - jenom o botách :-). V našem menším městečku se čas od času koná výprodej bot, které si nikdo nekoupil -chudinky. Mamka mě polovinu čtvrtka přemlouvala, abych se tam šla tentokrát podívat s ní. Jelikož na boty až tak nejsem -já jsem v naší rodině spíš přes kabelky :D - nechtělo se mi. Dokonce jsem i protestovala a přesvědčovala sebe i mamku, že na mojí malou nožku -velikost 42 - tam boty stejně nabízet nebudou. Ale, světe div se, nabízeli. Odpůrci malicherných článků už nemusí číst dál :-).

V sekci čísel pro nás "náročnější" sice nebyl žádný extra výběr, ale jedny mi tam do oka přece jenom padly -že se na nich někde přerazim, protože mají větší a tenčí podpatek, než na jaký jsem zvyklá je už věc druhá. Snad se na nich časem naučim chodit, přinejhorším do divadla budou perfektní ... přezuju se do nich až na tu sedavou část.

Zatímco jsem v jedné ruce držela svou novou kořist, do zorného pole se mi dostala slečna držící moc hezkej pár botiček. Pořád si zkoušela další a další a já si jen v duchu opakovala "jo, tyhle máš lepší, tamty vrať. Polož je, polož je, polož je." Nějakou dobu jsem po ní pořád -rádoby tajně- pokukovala, než mi došlo, že se těch bot už nepustí. Ale přeju jí je ... protože o něco později mamka objevila ještě jedny a tím pádem zjistila, že na téhle konkrétní prodejní akci mi stačí i velikost o dvě čísla menší, kde byl bohužel výběr už větší.

Jak se stalo, že jsem si nakonec já, vyznávačka kecek, přinesla domů tři páry otevřených, výrazných a opodpatkovaných bot? Nevím, ale nelituju, že jsem tam ten čumák strčila. Alespoň jsem na léto připravená a nemusím už boty shánět, no ne? :-)

Ještě, že šlo o výprodej, jinak bychom kvůli mý neschopnosti vybrat si ze tří možností jen jednu museli tak na měsíc přestat kupovat jídlo ... takhle bude stačit, když půst vydržíme jenom týden :-D.

Bílý už mají za sebou svoje poprvé. Hned večer byly vylosovány a směly mi dělat společnost do zákulisí divadla, kde se konala oslava jednoho ze členů. Ťapkalo se v nich krásně, nemám zmasakrovaný malíček ani odřenou patu, takže prošly na výbornou. A do dvou do rána to taky vydržely, ani nereptaly ;-).

Příště třeba o něčem důležitějším -nebo taky ne.